MOJE SOUKROMÉ DESATERO

Je to paradox. Naše společnost je zaplavena různými morálně-etickými kodexy, a co nezvládnou ty, doplní psychologové, osobní koučové a případně naši rodiče. Na druhé straně se neustále vynořují titulky, jak je naše společnost úpadková, nemorální (hlavně ta mládež) a totálně bez skrupulí.

Takže, jak na to, abychom žili perfektní život a byli dokonalí?

  • Neubližovat sobě ani druhým.
  • Mluvit jen pravdu a být k sobě i ostatním zcela upřímný.
  • Nekrást.
  • Nesmilnit.
  • Nehromadit (nekřečkovat).
  • Udržovat své tělo i mysl v čistotě.
  • Být spokojený s tím, jaký život žiju.
  • Být pracovitý.
  • Neustále se učit.
  • Být oddaný bohu (jen jedinému dle vybraného vyznání).
  • Nebrat božího jména nadarmo.
  • Jeden den v týdnu nepracovat a velebit Boha.
  • Ctít své rodiče.
  • Nezabít.
  • Křivě nesvědčit.
  • Nezávidět

(volný výběr z Desatera a jógové nauky)

Docela náročný program, ne?!

Mě zaujala idea z knihy Čtyři dohody (Miguela Ruize) – že v podstatě všechny normy, pravidla apod., podle kterých žijeme nebo se snažíme žít, jsme jako dohody uzavřeli sami se sebou (ano vliv rodičů, prostředí, společnosti je jasný, ale stejně je jen na nás, zda akceptujeme nebo revoltujeme). A je v naší moci je změnit.

Jaká je pro vás myšlenka, že byste si mohli utvořit svůj vlastní morálně-etický kodex? Nesmyslná – osvobozující – strašlivá?

Mě dává smysl mít dohody, které způsobí, že se já cítím skvěle, žiju šťastně a stejně tak působím na okolí, aby si žilo pohodově. Nijak tedy neubližuji ani neomezuji ostatní, zároveň se vědomě netýrám (neboť nejsem svým založením asketa).

Asi by se mi líbil něco jako LUCKY (šťastný :-)) kodex, který by vycházel z reiki a právě 4 dohod:

  1. old book_01Právě dnes se nebudu zlobit (a agresivní energii věnuji něčemu pozitivnímu).
  2. Právě dnes si nebudu dělat starosti ( a budu se radovat, že žiju).
  3. Právě dnes budu usilovně pracovat ( na záležitostech, které mě baví, které mě učí a naplňují, které obohacují mne i ostatní).
  4. Právě dnes budu laskavá k ostatním (včetně svých dětí, i když se vztekají a mají mě na háku).
  5. Právě dnes budu vděčná (za malé i velké věci v mém životě. Za to, že žiju v České republice – kde nemáme přírodní katastrofy, máme co jíst a kde bydlet a taky nejlepší pivo na světě!)
  6. Budu mluvit pozitivně o sobě i druhých (nebudu dávat energii pomluvám).
  7. Nebudu si brát osobně žádné negativní činy a proslovy ostatních (ani 20 min. přednášku starší paní v autobuse, kterou adresovala své kamarádce, jak jsem neschopná a stará matka kariéristka, která neumí sedět doma a věnovat se pořádně svým dětem….dcerka mi usnula v nosítku ;-))
  8. Nebudu si vytvářet domněnky, kterak mi lidé neodpovídají na sms, protože mě nemají rádi, kašlou na mě a vůbec je nezajímám (když mají jen stres v práci a spěchají).
  9. Vždy se budu snažit dělat věci, jak nejlépe dovedu. A když něco nedovedu, tak se tomu zasměju.
  10. No a aby to bylo desatero :-), tak se budu snažit milovat sebe, druhé i život sám!

Mám totiž tu výhodu, že žiju v prostředí, kde nemusím nikoho zabíjet, abych přežila. Nemusím krást, abych měla co jíst. Ctím své rodiče, protože mě milují. Mohu mluvit pravdu, aniž by mě zavřeli. A také mohu věřit v co chci, aniž by mě upálili.

Jaký kodex byste si vytvořili vy?

    1 komentář u „MOJE SOUKROMÉ DESATERO

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *